Ekonomika Filipín

Tato ostrovní země je bývalou kolonií Španělska a USA, což se projevuje na vlivu západní kultury a v působení amerických firem. V období po Druhé světové válce byly Filipíny jednou z nejbohatších zemí v Asii hned za Japonskem. Postupně ale od 60. let 20. století začali v porovnání s jejich sousedy ztrácet dynamiku růstu. Tento trend se zvýraznil v 80. letech za doby Marcosova režimu, kdy jednak na světovém trhu poklesla poptávka po filipínských výrobcích a taktéž se „ztratilo“ přibližně 10 % HDP v důsledku korupce. Po přijetí demokracie a následné restrukturalizaci bankovního sektoru na přelomu 80. a 90. let 20. století, dokázali Filipíny částečně mobilizovat hospodářské nástroje a ekonomické prostředky na překonání negativních důsledků krize. Filipíny jsou považovány za nejstarší demokracii v regionu jihovýchodní Asie s nadějně se rozvíjející ekonomikou s prozápadní kulturou. 

Ačkoliv na Filipínách stále přetrvávají rozsáhlé korupční skandály, celkově lze změny v oblasti vládnutí hodnotit pozitivně. Mezi hlavní slabiny filipínské ekonomiky patří především slabá infrastruktura, pracovní trh a bezpečnostní situace. 

 Filipíny se od roku 2018 potýkají s vysokou inflací, která se projevuje zejména růstem cen potravin. Za poslední roky došlo také ke zdražení nájmů, ceny za vodu a elektřinu a všech paliv, což negativně ovlivnilo i ceny za dopravu. Přetrvávající vyšší inflace a poměrně pomalé tempo růstu HDP vyvjíjí do značné míry tlak na současnou vládu k zachování či zrychlení kapitálových investic, které budou zcela stěžejní pro filipínskou ekonomiku v příštích letech.  Vláda se snaží přivést co nejvíce peněz do infrastruktury a v rámci programu „Build, Build, Build“ se soustředí na budování přístavů, letišť, silnic, železnic, zavlažovacích systémů a protipovodňových a energetických zařízení. 

Mezi Českou republikou a Filipínami přetrvává poměrně úzká spolupráce, která se postupně z resortu cestovního ruchu rozšířila i na resort obchodu, obrany, zemědělství, životního prostředí či školství. Prohloubení spolupráce byla možná zejména díky zájmu o spolupráci na české, tak filipínské straně a blízkostí kultur. Česká republika je tak schopna prosazovat se na Filipínách lépe než v jiných asijských zemích.